Proč nakupovat v second handech?

Proč nakupovat v second handech?

Věděli jste, že naše nejvzácnější zdroje, které na planetě máme, jsou zároveň i nejvíc ohrožené současnou textilní nadprodukcí?

VODA

Voda je jedna z nejvzácnějších věcí, kterou na planetě máme.

Co nás mrzí je, když vidíme, jak nešetrně módní průmysl přistupuje k této surovině. Jak se říká, módní průmysl je ,,nenasytný a špinavý‘‘ Asi nejsme jediní, komu trhá srdce, když slyšíme čísla jako 2700 litrů vody spotřebovaných na výrobu jednoho trička, či smutné statistiky, jako například, že proces barvení látek v módním průmyslu je druhý největší znečisťovač našich vodních zdrojů.

PŮDA

Ne nadarmo se říká, že je důležité mít pevnou půdu pod nohama. Půda je opravdu základ, je to místo, odkud pochází převážná většina našich potravin.

Na půdu číhá hned několik nástrah z oblasti textilního průmyslu, jako jsou skládky odpadu, či obrovské množství pesticidů a jiných chemikálií používaných v textilním průmyslu. Například pěstování bavlny. Až 13 milionů tun oblečení je ročně vyhozených jako odpad. Víme, je to jen velmi těžko představitelné množství, ale zároveň přirozený důsledek nadprodukce. Každý rok se vyrobí víc jak 80 miliard kusů oblečení.

Tento neudržitelný cyklus vyrábění a vyhazování není žádná novinka. Je to už mnohaletý standard v textilním průmyslu.

VZDUCH

Je víc než běžné, že čistý, dýchatelný vzduch považujeme za absolutní samozřejmost a nezamýšlíme se nad jeho nenahraditelnou hodnotou, kterou pro nás lidi má.

Nemluví se o tom snadno, ale stejně jako voda a půda, i vzduch dostává díky textilní výrobě pořádně zabrat.

Módní průmysl je zodpovědný až za 10 % emisí CO2, což je víc, než vyprodukují všechny lodě a letadla světa dohromady.

Také kvůli výrobě některých přírodních materiálů, jako je například viskóza, se ročně vykácí až 70 miliónů stromů, které jsou potřebné právě na čištění našeho vzduchu.

MY, LIDÉ

Psal se rok 2013, když se v Bangladéši zhroutila budova Rana Plaza, továrna na textilní výrobu. Tato tragédie si vyžádala 1134 lidských životů a 2500 zraněných. O špatné statice budovy se vědělo, bohužel její zaměstnanci se museli i navzdory tomu vrátit do práce.

Až po této tragédii se svět začal pomalu dozvídat, jaké jsou podmínky v továrnách na výrobu textilu extrémní a nepříznivé.

Dopomohli k tomu hnutí, jako například Fashion Revolution, které se snaží lidi edukovat a podněcovat k zodpovědnějšímu spotřebitelskému chování. Stejně tak vyzývají módní značky k transparentnosti při jejich výrobních procesech a k převzetí zodpovědnosti za pracovní podmínky jejich zaměstnanců.

Výroba každého kusu oblečení je komplexní proces. Oblečení obvykle procestuje několik zemí a projde mnohýma rukama zaměstnanců, kteří ho často vyrábějí ve velmi nepříznivých podmínkách.  Každý jednotlivec však může přispět svojí troškou a omezit podporování obrovské textilní nadprodukce, která dramatickým způsobem znečišťuje naši planetu.

Vzduch, voda či půda, kterým textilní výroba škodí nejvíc, jsou pro nás absolutně nenahraditelné. Za každým kouskem oblečení, které můžeme najít v obchodech, stojí lidé, kteří ho vyrobili, jejich životní příběhy a námaha, kterou do práce vložili. Přesto končí na skládkách miliony tun textilu ročně, častokrát ani nenošeného.

I malé změny ve spotřebitelském chování mohou mít obrovský dopad. Stačí například:

1. Pořádně unosit věci, které už doma máme.
2. Když se nám oblečení už nelíbí, pokusit se ho vyměnit nebo prodat.
3. Když je už obnošené, zahodit ho do kontejneru určeného pro textil, ne do směsného odpadu.
4. Při koupi nových kousků dát šanci oblečení ze second handu.

Dejme oblečení druhou šanci. Pro naši vodu, půdu, vzduch a taky pro nás, lidi.